Má sbírka
Jsem zaměřený na sběr zavinutců (Cypraeidae) a chorvatských mušlí. Zavinutce jsi kupuji na burzách občas i přes internet například na stránkách www.topseashells.com
Případně když se příští rok poštěstí tak si mohu ulovit jediného chorvatského zavinutce cypraea lurida. Co se týče sběru mušlí chorvatských tak do této sbírky si žádné mušle nekupuji, ale sbírám si je sám například minulý rok 2008 jsme byli v Chorvatsku na ostrově Rab. Příští rok 2010 se chystáme na ostrov Hvar do střední Dalmácie.
Cypraea lurida
Lastury v Chorvatsku
Ze začátku si připomeneme několik pravidel sběru mušlí.
1. Nikdy nesbírejte pářící se nebo kladoucí lastury.
2. Nelámejte korály a neničte okolí kolem sebe.
3. Vždy se spokojte s tolika kusy od jednoho druhu kolik potřebujete ve své sbírce.
4. Pokud možno nesbírejte defektní lastury, protože mají ještě šanci aby vychovaly zdravé potomstvo.
5. Snažte se co nejméně narušit přirozené prostředí.
6. Převrácené kameny ukládejte pečlivě na původní místo.
Když jsme byli v Chorvatsku na ostrově Rab, pomalu jsem se začínal věnovat lasturám a téměř všemu co v moři vůbec je. První den jsme se ubytovali v apartmá poblíž zátoky Kampor, kde jsem taky udělal vůbec první průzkum moře a pobřeží. Byla to asi 200 metrová pláž sice dosti zalidněná ale nato kolik tam bylo lidí tak tam bylo života a lastur až moc. Když jsme se ubytovali tak jsme vzali vše potřebné já si vzal šnorchl, potápěčské brýle a kyblík na mušle. První mušli kterou jsem našel byla Acanthocardia tuberculata velká 41 mm. Pomalu mušlí přibývalo, lovil jsem jen prázdné ulity v hloubce od 0 do 2 metrů. Ve dvou metrech kde jsem musel šlapat vodu jsem se setkal s mořskou hvězdicí velkou asi jako dlaň dospělého člověka. Tu chvíli jsem litoval, že nemám podvodní pouzdro na svůj malý digitální foťáček. Když jsem nalovil nějaké mušle, co jsem chtěl, plaval jsem pomalu ke břehu, a najednou vidím mezi kameny kyjovku šupinatou (Pinna nobilis). Tyto lastury dorůstají délky až 1 metru, ale já jsem byl rád i za 20 centimetrovou mušličku. Dokonce jsem druhý den našel i vyplavenou homolici Conus mediterraneus, o níž jsem nevěděl, že se vyskytuje v Jadranském moři. V různých zátokách hodně převažovaly malé mušličky Venus striatula. Asi třetí den jsme se vydali na severní část ostrova - na Lopar. V této oblasti nenajdete nic jiného, než písek, kámen, kraby poustevníčky a mořské jehly. Bylo to tu prostě chudé, ale zato zde je pár desítek metrů od pláže mořský příkop, kde by teoreticky mělo být života dost. Jenže nemám potápěčskou výstroj, ale potápím se na nádech. Když jsme se šli podívat do přístavu, uviděl jsem asi ve 3 metrech u mola ostranku jaderskou (Murex brandaris). V přístavu ale není zrovna dvakrát bezpečné se potápět a proto jsem ji nechal být.